PROČ A JAK HENNA BARVÍ
Henna obsahuje červenooranžové barvivo lawson. V rostlině není lawson přítomen jako volná molekula, je vázán na molekulu cukru. Jsou-li listy henny rozdceny a v mírně kyselém prostředí (ideálně hodnota PH 5,5 a menší), uvolní se molekula barviva od molekuly cukru a je pak schopná projít vnější vrstvou pokožky. V kožních buňkách se molekula barviva váže na keratin, který vnější vrstvu kůže tvoří, a barví kůži oranžově až tmavě hnědě. Zrohovatělá horní vrstva kůže má na různých místech těla různou tloušťku, dlaně mají průměrně 50 vrstev buněk, chodidla 80, u manuálně pracujících, u lidí chodících často naboso je to ještě více. Zde bude odstín henny nejtmavší. Oproti tomu na místech, kde je vrstva zrohovatělé kůže tenčí, jako třeba vnitřní předloktí, bude výsledek světlejší.
Molekuly mohou pronikat do kůže tak rychle, že je vyditelné zabarvení patrné už po jedné minutě kontaktu pasty s kůží. Prodloužená aplikace henna pasty má za následek pronikání pigmentu hlouběji do kůže, tmavší odstín a delší trvanlivost zabarvení. Obvykle se henna aplikuje večer a nechává působit přes noc. Během prvních 48 hodin po odstranění pasty probíhá oxidace barviva a zabarvení kůže tmavne.
Henna se z kůže nesmývá, obrázek bledne a mizí tím, jak se postupně obnovují kožní buňky (exfoliace). Molekuly lawsonu pohlcují ultrafialové a modré viditelné světlo. Výsledkem je tedy oranžově-červená barva, kterou v barvivu vidíme. Díky tomuto intenzivnímu pohlcování UV záření funguje henna také jako UV filtr.
Henna prášek na vzduchu a světle rychle ztrácí své vlastnosti. Po třech měsících barví oranžově, po roce velmi světle nebo vůbec. Proto je při výrobě třeba co nejrychlejšího balení do vzduchotěsných tmavých obalů a tak je třeba hennu i skladovat.